Tvůrce vytváří podmínky - Oběť bojuje

Použít tu hořící sílu, která svádí ke konfliktu a vložit jí do aktivity, která již zviditelňuje to, co chci změnit. Není to o tom zbavit se negativního prožívání, je to o tom být si ho vědom. Být si vědom samotného prožívání jako potenciálu, který nás má donutit něco proměnit. Tím realizovat skrytý záměr a dost často i inspirovat okolí. Často nás to však osobní negace svádí zůstat v opozici a zahalit se do komfortní zóny odporu a zůstat v ní nehnutý. 

,,Poprat,, se s vlastní negací, namísto jí projektovat do okolí. 

Raději, než ztrácet čas a energii bytím v opozici, věnovat pozornost tomu, jak mohu vytvořit to, co mi chybí už dnes, dnešním krokem, dnešní aktivitou. Není nic jednoduššího než být Oběť. Mít ve všem jasno, vědět kdo může za všechny moje problémy a možná i ty globální. 

Volím vědomě svou reakci. Emoci.

Negativní emoce jsou jako viry. Snadno se šíří a snadno napadají vitální sílu. Člověk se jich naučeně chytne a automaticky reaguje. Kdyby byla reakce už rovnou aktivita podporující její opak, tuším, že by to bylo efektivnější pro všechny.

Volím vědomě svou akci.

Narovnat se a pohnout se. Zvednout hlavu, najít místo kudy to teče.  

Dávám pozornost tomu, co je zdravé.

Nechat být, co bylo. Nechtít znát za každou cenu pravdu. Pokud operuji na již mrtvém, nemohu se divit že to nefunguje. Proč bych měla stále dumat a hledat teorie nad něčím, co nefunguje? Ať už za to může kdokoliv a cokoliv. To je přímá ztráta času a začarovaný kruh. A je velmi lákavé na takovéto úrovni zacyklení dlouhá léta zůstat. V tomto bodě se cyklí hodně skupin, kolektivů a hnutí které může spojovat stejná negace. Tedy pokud něco bolí dovolit si to procítit, prožít - ale - neulpět na tom prožívání! (Zároveň se neobvinit, že to je negativní). Je to jaké to je pouze to přináší informaci. A tu informaci mohu použít - zkultivovat. Něco proměnit, povznést, nalézt, otevřít, dokončit, opustit. Cokoli pravdivého vůči svému srdci a vnitřní pravdě - nikoli strachu.

U fyzických symptomů, nacházím informaci v čem mě omezuje a hledám proud, který je pro mě pravdivý. Se samotným symptomem neděláme nic, on se proměňuje sám, neboť vír vitality je silnější než osobní negace - pokud ovšem jsem ochotná na vír vitality zaměřit pozornost a překonat strach s tím spojený. Podobný princip příkladů bychom nalezli v práci a ve vztazích.

Možná se člověk prostě jen BOJí a tak BOJuje proti všemu, kde je Zranitelný a bojí si to přiznat.

Cesta se otevírá, když se upřímně ptáme sámi sebe...

*Co je mým největším strachem? (v této mé situaci?)

*Jak jsem v tom zranitelný?

*Co je přesným opakem tohoto strachu?

*Mohu sobě sám dát to, co mi nebylo dáno vnějšími okolnostmi?

*Mohu sobě sám dovolit - tady a teď - vytáhnout jednu z mnoha jiných možností reakcí? Jednu jinou možnost reakce z nekonečně mnoha možností reakcí?

*Pokud si dovolím situaci přijmout, jaký další krok mě povede do akce o ,,opaku strachu,,?

*Uvědomuji si, že se právě přesouvám do jiného prostoru možností?

*Dávám si odvahu svým Bytím věci proměňovat?

*Jít tam, kde to proudí! Jít tam, kde to dává smysl! Přenést se do ,,toho pocitu ,, v sobě a konat ho přirozeně v realitě.

Život nám byl dán a je na nás jak ho - prožijeme - použijeme - promarníme - či obnovíme.

www.lycana.com